Obsah
Patron myslivců - Svatý Hubert
MYSLIVECKÝ SPOLEK KOZOJEDY z.s.
Stručně u myslivosti obce Kozojedy
1890 - honitba nájemní - nájemcem p.Beran, čp.29
1916 - honitba pronajata p.Fričovi
1928 - vydražil honitbu p.Šour, čp.32
1934 - honitba dána do pronájmu p.Josefu Volínovi, její výměra v té době
byla 943 ha a s malými změnami trvala až do roku 1951
1951 - byla v Kozojedech ustavena Myslivecká společnost čítající 8 členů,
výměra honitby 880 ha
1953 - vytvořena Myslivecká společnost z bývalých honiteb Kozojedy,
Lednice a Dolní Hradiště, byly provedeny úpravy hranic honitby,
které trvaly až do konce roku 1962
1963 - zřízena nová Myslivecká společnost Kozojedy - Lednice, předsedou
zvolen p.Baxa, po něm pak p.Prusík, myslivecký hospodář
p.Zazvonil. Tato společnost trvala až do roku 1978 a byla to doba
největšího rozvoje a činnosti po stránce myslivecké i kulturní
1979 - k této stávající společnosti byla přičleněna MS Bohy a část MS
Všehrdy - celková výměra 2700 ha. Předsedou byl zvolen p. Eduard
Bláha, po něm pak v roce 1988 ing. František Kapsa, mysliveckým
hospodářem p.František Hykyš.
1978-79 - prudce klesají stavy drobné zvěře-lovy omezeny
1980 - zřízení mufloní oblasti Borecko, spolu s MS Kočín
1981 - pozorováno malé zvýšení počtu drobné zvěře, zvlášť zajíce
1985 - z aklimatizační obůrky vypuštěno do volné přírody 13 ks daňčí zvěře
1987-88 - stavy drobné zvěře opět znatelně poklesly, bažant následuje osud
koroptví, nepomáhá ani vypouštění uměle vychovaných bažantů.
Zajíc se od té doby až do dnes loví jen v počtu 5-10 kusů.
1990 - zvolen nový výbor Myslivecké společnosti, předseda ing.Václav
Kožíšek, myslivecký hospodář Miroslav Kučera-výměra honitby se
nemění
1993- od 1.4.1993 uznána společenstevní honitba Kozojedy - Bohy o výměře
2795 ha a 40 členech. Předsedou zvolen p.Jaromír Bech,
mysliveckým hospodářem p.Vladimír Hykyš a pomocníkem
mysliveckého hospodáře p.Pavel Štol a tato volba platí až dosud.
Chov mufloní zvěře na kozojedsku
Již v roce 1963 byly pozorovány 3 ks mufloní zvěře v místech u Výrovského lomu, v Zahájeném a v Zemánku. Od roku 1965 je mufloní zvěř pozorována na svazích kolem Kralovického potoka, střídavě na hradištsku, lednicku a borecku v počtu 7 kusů. Zde se mufloní zvěř zdržuje stále a v roce 1979 je její počet asi 18 kusů.
V této době se nejvíce projevil úbytek drobné zvěře, a proto jsme se rozhodli, že se jej pokusíme nahradit chovem zvěře spárkaté. Po řadě odborných konzultací nám byl povolen chov mufloní zvěře. V roce 1980 vznikla na naši žádost spolu se žádostí MS Kočín mufloní oblast Borecko o rozloze 100 ha v lesním komplexu kolem Kralovického potoka a jeho soutoku s řekou Střelou. Za pomoci tehdejšího OV ČMS bylo začátkem roku 1981 nakoupeno a dovezeno 10 kusů (3 berani, 4 muflonky a 3 muflončata), které byly umístěny do aklimatizační obůrky u Čertovi hráze. Po potřebných vyšetřeních, trvalém a dobře viditelném označené každého kusu, bylo v dubnu 1981 vypuštěno do volné přírody 12 kusů zvěře (narodila se 2 muflončata). Tato zvěř byla dovezena z bývalé ministerské honitby v Sokolově. V únoru 1983 byl pro osvěžení krve dovezen z Pelhřimova a vypuštěn v místech u Borecké pěšiny čtyřletý muflon s bodovou hodnotou cca 215 bodů. Tento muflon uhynul v roce 1986 na hnisavý zánět plic.
Celá tato zazvěřovací akce probíhala za přísného dozoru odborníka na mufloní zvěř, ing.Lochmana z Výzkumného ústavu myslivosti ve Zbraslavi.
Chov a lov byl určován a sledován poradním sborem pro mufloní oblast Borecko. Tento byl složen ze zástupců MS Kočín, MS Kozojedy a Státních lesů Plasy. Jeho činnost trvala až do konce roku 1989, kdy zanikla a jednalo se i o zrušení celé mufloní oblasti.
V roce 1998 byl pro potřeby plánování lovu a chovu mufloní zvěře ustanoven při OÚ Plzeň-sever nový poradní sbor pro mufloní oblast Borecko. Ta zahrnuje MS Kozojedy, MS Kočín a MS Čečiny. Byly určeny jarní kmenové stavy pro uvedené honitby a se zrušením OÚ Plzeň-sever zanikla i činnost tohoto poradního sboru.
Výskyt zvěře v naší oblasti
Zajíc - býval v minulosti nejhojnější zvěří, ročně se střílelo 180-200 zajíců
- v roce 1959-61 pokles stavů úhynem na tularemii - nelovil se
- pak rychlý vzrůst stavů zajíce, největší odlov v roce 1968 (přes 400 ks)
- v letech 1975-79 náhlý úbytek - loví se jen v omezeném množství
Koroptev - dříve velmi hojná až do roku 1958 (odlov až 100 ks za den)
- v roce 1958 se prováděl odchyt kolem 100 kusů a od té doby rychlý úbytek
Bažant - původně se nevyskytoval, rozšířil se k nám z liblínského panství v roce 1920, největší stavy v roce 1965 až 1968 (odlov přes 400 ks)
- v roce 1960-1970 se prováděl i odchyt
- od roku 1979 se již neloví
Tetřívek - dříve bývali dosti hojní (zvláště na Vlčinech), ještě v roce 1942 byli střeleni 3 tetřívci
Tetřev - se vyskytoval v libštejnských lesích, byl uloven i v Zimohrázi
Srnčí zvěř - v naší honitbě nebývala, v roce 1930 přecházela k nám z panského z Čečin, stavy zvěře začly stoupat až po druhé světové válce
- 1969-70 za nepříznivé zimy vznikly velké ztráty, přesto se v následujících letech stavy opět zvýšily
Černá zvěř - se v honitbě začala objevovat až po padesátých létech
- 1959-60 střeleny v každém roce 2 kusy
- od roku 1977 této zvěře stále přibývá, v současné době je již
zvěří stálou
Muflon - 1963 poprvé zjištěny 3 kusy na lednicku
- 1981 nakoupeno a vypuštěno do přírody 12 kusů
Daněk - 1983-85 nakoupeno a do volné přírody puštěno 13 kusů daňčí zvěře
