Významné osobnosti

Prof. JUDr. Václav Hora (1873-1959)

Právník a vysokoškolský pedagog

Profesor JUDr. Václav Hora se narodil v Kozojedech u Kralovic. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze a později zde působil jako profesor občanského procesního práva i jako děkan Právnické fakulty. Patřil mezi naše nejvýznamnější české právníky a vysokoškolské pedagogy své doby. Významně se podílel na vytváření a sjednocování československého právního řádu po vzniku samostatného Československa. Jeho největším přínosem byla odborná práce v oblasti civilního soudního řízení a exekučního práva. Publikoval řadu významných právnických děl a vychoval generace českých právníků. Prof. Václav Hora je dodnes připomínán jako uznávaná osobnost české právní vědy a člověk, který významně přispěl k rozvoji moderního československého práva. Přesto, že byl jeho profesní život spojen především s akademickým prostředím, zůstal pevně spjat s Kozojedy, které představovaly místo jeho kořenů a osobní identity. Dne 1. září 2023 byla u budovy vyššího stupně základní školy č.p. 37 v Kozojedech slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná profesoru JUDr. Václavu Horovi. Právě v této budově strávil významný kozojedský rodák svá školní léta.

Vlastislav Bajt (1924-1970)

Iniciátor srazů rodáků a rozvoje obce

Vlastislav Bajt se narodil 25. srpna 1924 v Kozojedech. Působil jako zootechnik, aktivně se zapojoval do veřejného života obce. Od roku 1966 byl předsedou MNV. Podporoval rozvoj kulturního i společenského života. V roce 1966 z jeho iniciativy proběhl první sjezd rodáků a přátel obce, který položil základ tradici dnešních setkání a to vždy po deseti letech. Vlastislav Bajt také inicioval výstavbu Kulturního domu v Kozojedech, který byl slavnostně otevřen v roce 1969. Na jeho stavbě se obyvatelé podíleli více než 21 000 hodinami dobrovolné práce. Vlastislav Bajt zemřel náhle v roce 1970, ale jeho odkaz je stále součástí identity obce a tradice setkávání rodáků. Jeho pamětní desku, kterábyla slavnostně odhalenav roce 2001, můžete vidět při vstupu do Kulturního domu v Kozojedech.

Ing. Arch. Hanuš Zápal (1885-1964)

Architekt a restaurátor

Ing. Hanuš Zápal se narodil 7. února 1885 v Krašovicích na Dolnobělsku. Již v mládí se rozhodl pro architekturu a stavitelství, které se staly jeho celoživotním posláním. Po studiích na C. k. české vysoké škole technické v Praze nastoupil v roce 1910 na městský stavební úřad v Plzni. Podílel se na rekonstrukci renesanční radnice a jeho první samostatný projekt byla urbanistická koncepce školních budov na náměstí T. G. Masaryka. Po první světové válce se stal jedním z nejvýznamnějších plzeňských architektů, podílel se na stavbě škol, budovy lékařské fakulty, krematoria, Mrakodrapu či Měšťanského pivovaru. Od roku 1919 se věnoval také památkové péči, dozoroval rekonstrukce kostela U Ježíška, chrámu sv. Bartoloměje a rotundy sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci. Zcela mimořádné bylo jeho vedení záchranných prací Mariánské Týnice koncem 30. let. Své stopy zanechal také v Kralovicích (českobratrský kostel, hasičská zbrojnice). Zemřel 28. listopadu 1964 v Lednici. Právě v Lednici, místní části obce Kozojedy, proběhlo 25. října 2024 slavnostní odhalení památníku Ing. Hanuše Zápala. Památník stojí přímo před domem č.e.80, kde prožil poslední roky svého života. Pietní akt připomněl osobnost architekta, který výrazně ovlivnil podobu západočeských měst i památkové péče.

Jan Jindřich Marek (Jan z Hvězdy) (1803–1853)

Kněz, buditel a obrozenecký spisovatel

Jan Jindřich Marek, známý pod jménem Jan z Hvězdy, se narodil 4. listopadu 1803 ve staré škole v Liblíně a zemřel 3. listopadu 1853 v Kralovicích. Ve své době patřil k nejčtenějším českým spisovatelům. Jako básník a povídkář se výrazně podílel na rozvoji českého jazyka a myšlenek národního obrození. Jeho dílo je prodchnuto vlastenectvím, ale také osobními emocemi - láskou, bolestí, odříkáním a touhou po klidném životě. Kněžskou dráhu přijal proti své vůli na přání přísného otce. Přesto právě období jeho působení v Kozojedech (1832-1847) znamenalo dobu největší literární tvorby. Zde vznikly mnohé básně, povídky a historické prózy inspirované českou minulostí. Jan z Hvězdy byl znám také jako člověk společenský a duchaplný. Byl oblíben mezi obyvateli, rád podnikal výlety do okolí a udržoval styky s vlasteneckými osobnostmi. Po přeložení do Kralovic se mu po Kozojedech velmi stýskalo. Dnes jeho památku připomíná pamětní deska v Kozojedech, odhalená v roce 2003 na budově základní školy čp.1 (dříve fary). Jeho dílo zůstává trvalou součástí českého kulturního dědictví.