Včelařský spolek Kozojedy

Historie včelařského spolku v Kozojedech

Již z knihy Aloise Jiráska Staré pověsti české víme, že Češi znali a potřebovali včely, protože rádi popíjeli medovinu. Císař Karel IV na našem území zavedl medařské právo. Včely se chovali především při klášterech, neboť církev více než med potřebovala vosk na svíčky. V této době se utvářela profesní sdružení, která se nazývala cechem určitých řemeslníků mimo jiné i brtníků, jak bývali včelaři nazývání. Základ včelařství v Čechách položila Marie Terezie svým patentem z roku 1781, který svým obsahem upravil práva a povinnosti nejenom včelařů, ale ostatních obyvatel vůči chovatelům včel a hlavně položila základ odbornému vzdělávání včelařů. V předminulém století vznikala na našem území další zájmová sdružení např. v oblasti vědní, národnostní, kulturní, politické a také profesní, z kterých se na přelomu 19. a 20. století vyprofiloval i spolek včelařský.

Kozojedský včelařský spolek byl založen ustavující schůzí 5. února 1933, měl 27 členů se 150 včelstvy a hned se přihlásil do Zemského ústředí spolku včelařů. Členy spolku se stali zájemci z okolních vesnic i z Rokycanska a také místní již registrovaní v jiném místě např. v Kralovicích. Velikým přínosem se stalo získávání nových informací z oboru a to prostřednictvím časopisů „Český včelař“, „Moravská včela“ a „ Včelařské rozhledy“ včetně odborných knižních publikací. Po destabilizačním období 2. světové války nastalo další období socialistického rozvoje povinným předáváním části včelstev Státním statkům a lesům nebo Jednotnému zemědělskému družstvu. Spolek měl předepsanou dodávku medu a příděl mezistěn a cukru. Přesto se podařilo získat další odbornou literaturu a jako majetek organizace s možností zapůjčení se stal medomet, vařák vosku, konve na med a lis na mezistěny. V roce 1957 vznikl Československý svaz včelařů a o dva roky později měl spolek 52 členů s 260 včelstvy. V únoru 1970 se uskutečnil 1. Včelařský ples v Kozojedech, který se od té doby stále pořádá. Pro návštěvníky je přitažlivý svojí jedinečnou tombolou z medového perníku. Kromě závazkové činnosti na brigádnické hodiny, výsadby stromů, dodávky medu apod. spolek každý rok zorganizoval odborný zájezd na včelnici významného včelaře s následným doprovodným kulturním programem (a to i do zahraničí). Do osmdesátých let vstupuje organizace se 44 členy a 402 včelstvy a stejným rozsahem a kvalitou činnosti. Na počátku devadesátých let je organizováno 42 včelařů s 485 obsazenými úly. Výraznou změnu doznaly poznávací zájezdy, které již nebyly limitovány naší západní hranicí, ale výlet v roce 1996 byl bohužel poslední. Tato dekáda se vyznačuje sníženou aktivitou členů i počtem včelstev, což je mimo jiné dáno velmi nízkou výkupní cenou medu a již nepotřebou „společenské angažovanosti“. Začíná státní a evropská finanční podpora včelařů za nejdůležitější činnost včel tj. opylování, protože většina rostlin je hmyzosnubných.

Na počátku nového tisíciletí počet včelařů poklesl na 32 a počet včelstev na 343. V dalších letech se podařilo stabilizovat členskou základnu, ale počet včelstev klesl i pod 300 (např. v roce 2008 bylo 298 zazimovaných včelstev). Tento stav byl zapříčiněn zvýšenou aktivitou roztoče Varroa destructor. Naštěstí tento neutěšený stav se podařilo v příštích letech důslednou léčbou zvrátit a spolek se mohl po roce 2010 až do současnosti prezentovat nejenom tradičními plesy, ale i ve spolupráci se společností MÁJA obecními výstavami nebo přednáškami se včelařskou tématikou pro širokou veřejnost. Za povšimnutí stojí, že jednatel spolku RNDr. Švamberk byl dvakrát na Světovém včelařském kongresu odměněn a to v Jižní Koreji v roce 2015 zlatou a v roce 2017 v Turecku bronzovou medailí za přínos pro včelařství.

Závěrem je třeba zdůraznit, že zájmoví včelaři Kozojed a okolí po všech nástrahách minulosti jsou stále tu sice podle nového občanského zákoníku jako pobočný spolek a to v počtů 31 členů a 410 včelstev (údaj roku 2017). Jediné co se nezměnilo, je vyšší průměrný věk včelařů.

Bohuslav Pipla 2018-09-18